Doznání k trestnému činu
Mgr. et Mgr. Miloslav Tutter
23. 08. 2024
Je doznání podmínkou podmíněného propuštění?
V praxi soudů rozhodujících o podmíněném propuštění z výkonu trestu odnětí svobody se opakovaně objevoval názor, že odsouzený, který se ke skutku nedoznal, nemůže prokázat své polepšení. Ústavní soud tento přístup odmítl.
Co Ústavní soud rozhodl
Nálezem sp. zn. II. ÚS 1519/24 ze dne 31. 7. 2024 Ústavní soud zrušil usnesení okresního i krajského soudu, které zamítly návrh odsouzeného na podmíněné propuštění.
Doznání není zákonnou podmínkou. Podmínky podmíněného propuštění stanoví § 88 odst. 1 trestního zákoníku a doznání mezi nimi není. Absence doznání sama o sobě nevylučuje, že odsouzený prokázal polepšení. Soudy tak nesmějí obě věci ztotožňovat — kdo se nedozná, není tím automaticky bez naděje na nápravu.
Porušení práva na soudní ochranu. Soudy zároveň neprovedly důkazy navržené odsouzeným a nevypořádaly se s jeho protiargumentací. Tím porušily jeho právo na řádný proces a odchýlily se od dosavadní judikatury Ústavního soudu.
Co z toho plyne v praxi
Pro odsouzené i jejich obhájce je nález praktickým argumentem: pokud soud zamítne návrh na podmíněné propuštění s odůvodněním, že se odsouzený k činu nedoznal, jde o postup, který Ústavní soud výslovně označil za protiústavní.
Nález současně nezakládá nárok na propuštění. Soud musí i nadále posoudit, jak se odsouzený choval ve výkonu trestu, jaký je jeho postoj k následkům činu a zda lze očekávat, že povede řádný život. Jen k tomu nesmí používat zkratku „nedoznal se, tedy se nepolepšil".
Závěr
Nález posiluje právo na spravedlivý proces v řízení, které bývá vnímáno jako formalita. Odsouzený má právo na to, aby soud jeho situaci skutečně posoudil — provedl navržené důkazy a své rozhodnutí odůvodnil. Zkratkovité odmítnutí kvůli chybějícímu doznání obstát nemůže.
Zastupujeme klienty v celém průběhu trestního řízení i ve fázi výkonu trestu, včetně návrhů na podmíněné propuštění a stížností proti jejich zamítnutí — více v sekci trestní právo. Souvisejícím tématem je i postavení obětí v trestním řízení.
Časté dotazy
Musím se doznat, abych mohl být podmíněně propuštěn?
Ne. Ústavní soud v nálezu sp. zn. II. ÚS 1519/24 ze dne 31. 7. 2024 výslovně uvedl, že doznání není podmínkou pro prokázání polepšení podle § 88 odst. 1 trestního zákoníku. Soud nemůže žádost zamítnout jen proto, že se odsouzený k činu nedoznal.
Jaké jsou zákonné podmínky podmíněného propuštění?
Podle § 88 trestního zákoníku musí odsouzený odpykat zákonem stanovenou část trestu, prokázat polepšení a lze od něj očekávat, že povede řádný život, případně soud přijme záruku za dovršení jeho nápravy. Doznání mezi těmito podmínkami není.
Co když soud odmítne provést důkazy, které navrhnu?
Pokud se soud s návrhy a argumentací odsouzeného nevypořádá, jde podle Ústavního soudu o porušení práva na soudní ochranu. Takové rozhodnutí lze napadnout stížností a následně ústavní stížností.
Znamená nález, že mě soud musí propustit?
Ne. Nález pouze zakazuje odmítat propuštění kvůli chybějícímu doznání. Soud musí i nadále komplexně posoudit chování odsouzeného ve výkonu trestu a prognózu jeho dalšího života.
Zdroje
Článek vychází z níže uvedených zdrojů ověřených k datu vydání.
- 1.Nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 1519/24 ze dne 31. 7. 2024 — Ústavní soud ČR (databáze NALUS)
- 2.Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (§ 88 — podmíněné propuštění) — Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR
- 3.Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád) — Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR
Tento článek je obecnou informací k danému tématu, nikoli právní radou ke konkrétnímu případu, a nenahrazuje individuální právní konzultaci.