Doznání k trestnému činu
Mgr. Nikol Ruzhová
23. 08. 2024
Doznání k trestnému činu a podmíněné propuštění z výkonu trestu
V současné právní praxi se stále častěji objevuje otázka, zda je doznání k trestnému činu nezbytnou podmínkou pro podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody. Tento článek se zaměřuje na nedávný nález Ústavního soudu, který přinesl důležité poznatky o této problematice.
Hlavní myšlenky nálezu
- Doznání není nezbytné: Ústavní soud v nálezu sp. zn. II. ÚS 1519/24 ze dne 31. 7. 2024 konstatoval, že doznání odsouzeného není podmínkou pro prokázání polepšení dle § 88 odst. 1 trestního zákoníku. Absence doznání sama o sobě nevylučuje možnost podmíněného propuštění, a to i v případě, že soudy vycházely z opačného názoru.
- Porušení práva na soudní ochranu: Soudy, které neprovedly důkazy navržené odsouzeným a nevypořádaly se s jeho protiargumentací, porušily jeho právo na řádný proces. Tento postup byl v rozporu s judikaturou Ústavního soudu, což vedlo k porušení práv stěžovatele na soudní ochranu.
Závěr
Nález Ústavního soudu přináší důležitou změnu v interpretaci zákonných podmínek pro podmíněné propuštění. Odsouzení by neměli být vylučováni z možnosti propuštění pouze na základě absence doznání, což může mít dalekosáhlé důsledky pro spravedlnost a rehabilitaci odsouzených. Soudy by měly více zohlednit komplexnost každého jednotlivého případu a důsledně zkoumat všechny důkazy, které mohou přispět k posouzení polepšení odsouzeného.
Tento nález podtrhuje důležitost práva na spravedlivý proces a zdůrazňuje nutnost důkladného a objektivního zkoumání všech relevantních skutečností, aby byla zajištěna spravedlnost pro všechny strany.