Valorizace vnosů při vypořádání společného jmění manželů
Mgr. Nikol Ruzhová
19. 09. 2024
Dne 18. září 2024 Ústavní soud rozhodl o zásadní otázce, která se týká vypořádání společného jmění manželů. Tento nález (Pl. ÚS 23/24) se zabýval valorizací vnosu manželů do společného majetku. Ústavní soud se ohradil proti dosavadnímu výkladu Nejvyššího soudu, který podmiňoval tuto valorizaci předchozí dohodou mezi manželi. Ústavní soud zdůraznil, že takový výklad překračuje meze soudcovského dotváření práva.
Ústavní soud zpochybnil postup Nejvyššího soudu, který dospěl k závěru, že valorizace či redukce vnosu do společného majetku podle § 742 občanského zákoníku je možná pouze na základě předchozí dohody manželů. Tento přístup byl podle Ústavního soudu chybný, protože zákon žádnou takovou podmínku nevyžaduje a valorizace má probíhat automaticky.
Podle Ústavního soudu totiž Nejvyšší soud nesprávně použil princip teleologické redukce a zaváděl tak nepřípustné výjimky. Ústavní soud ve svém nálezu upozornil, že soudy mohou zákony dotvářet pouze v mezích jejich smyslu a účelu, ale nesmí přetvářet záměr zákonodárce. Ústavní soud zdůraznil, že valorizace vnosu při vypořádání společného jmění manželů je zakotvena v § 742 občanského zákoníku, a to bez nutnosti předchozí dohody mezi manželi.
Tento nález je důležitým signálem pro budoucí rozhodování civilních soudů a významně upravuje výklad pravidel pro vypořádání majetkových vztahů mezi bývalými manžely. Tímto rozhodnutím Ústavní soud upevnil princip právní jistoty a zamezil soudům v dotváření práva, které by mohlo narušit rovnováhu mezi jednotlivými stranami sporu.